Smutná je pravda

Pocukrovaná nálada

voní jako čokoláda

když zahřeje se…

změkne a rozteče

jak to mám ráda.

 

Zima roztřesená

bez peřiny pocit prázdna

světlo studí a

na čele pot

láhev prázdná…

 

Sype se světlo

paprsky spolyká

pak silná lázeň

whisky, jež pravdu má

je na dně…

já ztrácím se,

zůstává bázeň

strach se mihotá

jako svíčka

dohořívá…

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Nedělní (s)hrnutí | Štítky: | Autor: .

Autor: Radka Košňarová

Básnířka a snílek, profesí terapeutka. Ráda se potkává s lidmi, poslouchá příběhy, miluje film i divadlo, literaturu, hudbu a umění vůbec. Zalíbení v psaní básniček, říkanek má již od mládí, většinou z touhy vypovědět, co se ukrývá v srdci, co běží hlavou. Dříve vydala sbírku Cestou do ticha (nakl. Alfa-Omega, 2009), a několik samizdatových sbírek (Znamení, Na chvíli nebo Složitosti světa). Též se účastnila vydávání Almanachu – tvořivého počinu skupiny Otevření, s nímž spolupracuje od roku 2012.

Napsat komentář