(pro Janu Gregorovou)
Stala se z tebe víla
Co v růžových šatech v zahradách tančí
A ze mě kritik malířství
Však jděte s kritikou k čertu!
To duše zpívá!
A oko hladově lační
Po další malované večeři
Nech mě, krm mě, nasyť mě
V srdci se spouští lavina něhy
Vodotrysk jemného poznání
V duši se ozvala lvice, žena
Bohyně, zpola plná
Za další kořistí slídící
Vezmi prášek barevný
Projdi jím po papíře
Prsty svými pohlaď ten zázrak
Spoj je navzájem, tu i tamhle rozmaž
Naslouchej svým melodiím
Ve vášni malíře
Pak z kuchyňské skřínky vytáhni talíře
A hladovým duším dej jíst!
tyto vzájemné umělecké reakce jsou silné 🙂
Aleno, děkuju za báseň! Mám radost, že Tě mé obrazy těší. Jana