Namísto závoje oblékla jsem si
Červenou mikinu prodavačky
Snad hledám si ženicha, nevěstu?
Procházím regály, oko mé spočine
Na nejkrásnější krásce
– krabičce se školními pastelkami
Mám nemám? Těžká volba
Srdce ušklíblo se
Závazek závazný…

Namísto obřadu však dnes ráno
Otevřela jsem papírový uzávěr
Namísto zvučného „ano“
Já vzala první do ruky
Namísto těsného sóla
Začaly jsme spolu kreslit
Obloučky, tahy, vymalovat

Jen nevím, kdo víc
Já či ony – ona?

Jsou jemné, tenké, zasněné
Pevné, štíhlé, spojené
Duhové
Okrové
Fialové
Malé pomocnice
Akorát do mých prstů
Laskavé podvodnice
Co krouží si po papíře
Kde je jim libo
A já?
Můžu jim s klidem
Domlouvat
Sem a tam!
Ne! Nechceme!
Máme svoje hlavy
Svoje krky, své představy
A tak tančí po papíře a obrázek se maluje
Docela sám
A já – malý divák, též tichý diplomat
Jakási ženiška s rukou trochu bolavou
Stěžuji si

Však nevěsty s rumělci pyšnými
Vypnou se do výšky a hlasitě namítají:
Tak sis nás neměla brát!