Čekala na lásku
a zmeškala přítele
v očích má otázku
tiše a nesměle
pokládá boty do botníku
zda smí jít dále ?
sukni ke kotníkům
zrak klopí stále
Čekala v samotě
a nikdo nepřišel
motlitby v nahotě
řekla, že Spasitel
přinesl jí štěstí
věřila, trpěla
teď nechá se svésti
když celá do běla
třese se zimou
čeká tu na Něho,
nebo na přátele
zítra ti má milá
řeknu že pozdě je
na lítost i na pýchu
neb mocná touha
zralosti má po hříchu.
Chtěla jsem nějak reagovat, ale teď nevím jak. Však v každém případě čtu ji ve správný čas. Díky. Ala
Radko Ty máš ty básně všechny pěkné.