Kolik možností
má člověk během dne!
A když znaven je
jednotvárností dnů,
vždy v noci přijdou sny tajemné.
I kdyby v poslední chatrči
v úplné samotě žil,
vždy krásou přírody,
rytmem roku,
objímán by byl.
A i kdyby do temné kobky
uvězněn byl, všemi odsouzen,
přesto s druhým břehem,
láskou života,
zůstal by propojen.
Miso, at to ctu pokolikaty, stale je to nadhera….
Míšo, překrásná báseň!! Díky!
Paráda!
TO JSI CELA TY, MISO-POZNAVAM TE 🙂