Mnoho světů…
Každý z nich ukrytý v jednom z nás.
Liší se od sebe navzájem
méně či více,
leckdy i převelice.
Liší se v mnoha rovinách,
každý je zcela jiný,
originální pečeť nesoucí.
Lze žít ve více světech současně?
I když třeba jen dočasně?
To není až tak úplně jasné…
Mnoho takových světů vůbec neznáme
– leckdy ani tušení o nich nemáme.
Jsou v některých duších skryté…
Svět nesdílený může být vězením…
Když hodíš jej v plén,
třeba záblesk porozumění se mihne kdesi…
Šest miliard světů?
Či kolik vlastně…?
Vzájemně se všelijak proplétají,
více či méně,
někdy kloužou vzájemně jen po povrchu…
Jindy protnou se třeba o něco více,
co my víme.
A pak že je svět jen jeden…
Da se žít, jde jen o to, co te v nem nese.
představovala jsem si bublinky z bublifuku letící vzduchem – velmi malá (nebo spíš žádná) pravděpodobnost, že by se našly dvě stejně velké a stejně zbarvené… Ala