PŘÍMÁ ŘEČ

Na okno klepe strach:
„Otevři, mě nemusíš se bát.“

Oslňuje mě reflektor:
„Neboj, já nejsem inspektor.“

Za rohem číhá zlost:
„Tak pusť mě dál, já jsem tvůj host.“

U domu stojí hněv:
„Jsem jen přírodní jev.“

Za humny čeká mráz:
„Pozvi mě, přijdu zas.“

Po stromem leží smrt:
„Předem dozvíš se …“