Pršelo.
Paní Rozšafná se dívala z okna a pozorovala mraky, jak se líně plazí
po obloze. Nespěchaly. Paní Rozšafná si vychutnávala pozdně
listopadovou pošmournost, dušičkové klima a cítila se spokojeně. Život
jí najednou plynul pomalu a zdálo se, že to nějakou chvilku takhle
vydrží. Kontemplovala. Snažila se procítit každý poryv větru nebo
změnu konstelace oblaků, které teď zrovna tvořily jakousi průrvu a
z ní zvolna se vynořující tunýlek světla.
A je tam, pomyslela si. Jinak by se totiž mohlo zdát, že na nějakou
dobu se nebe vytratilo a odcestovalo do vyšších sfér, protože být
viditelným pro lidské hemžení tam někde dole se mu zdálo nedůstojné.
Paní Rozšafná ale věděla, že to je jenom taková hra na schovávanou.
Nebe je totiž rozmarné, jako bývají ženy. Najednou si prostě zmizí a
čeká, co my lidé na to. Vlastně se jí tahle proměnlivost líbila. Ani
si člověk nemusí nic vymýšlet a příroda mu sama nabídne množství úkazů
– jen se na ně zahledět. Vnímat je, pomalu si je oblíbit a vychutnat
si jejich střídání, jejich nezbytnost a monumentálnost. Jejich
velikost ve své prostotě a jednoduchosti.
Takto a podobně uvažovala paní Rozšafná a znovu a znovu si
vychutnávala střídání oblačných scenérií a v duchu jí s jejich
plynutím plynula i melodie její oblíbené písničky o tlakové níži.
Vdechovala vlhký podzimní vzduch a cítila se svým rozpoložením stále
jakoby čistší a lehčí.
Ani nevěděla jak, ale najednou už nepršelo. Mraky směřovaly vylít svůj
poslední obsah někam dál, na sever a venku zůstal jen klidný a tichý
večer, připravený do své náruče přijmout všechny živoucí bytosti a
předat je mateřské noci, občerstvujícím silám spánku a tajemnému
magičnu, jehož je noc láskyplnou vládkyní…
Paní Podrážděná bydlela naproti paní Rozšafné. Bylo to docela jiná
povaha než paní Rozšafná. Málokdo a málokdy jí něco přišlo vhod. Ke
všemu měla hned nějakou protikladnou připomínku nebo alespoň
doplňující slůvko, které mělo probírané téma učinit ještě celistvějším
či krásnějším dle jejího vkusu. Ve všem se snažila uplatnit svůj
individuální postoj – jak také ráda zdůrazňovala. Lidé si jí vlastně
docela vážili – byla to velmi úspěšná paní. Vedla zdatně svůj menší
obchod s dekorativními předměty a doplňky pro domácnost a ženy si k ní
rády zašly tu a tam zkrášlit obývací pokoj či ložnici, ale i pro radu
a novinky ze světa stylového bydlení, protože paní Podrážděná rozhodně
měla vkus. Se stejnou vehementností, jako k vedení obchodu, se také
stavěla k rozmarům počasí, jeho výkyvům a nestálostem, a kdyby mohla,
poručila by i větru a dešti… naštěstí nemohla 🙂
„Jak to je venku zase už ošklivo“, komentovala nahlas ve svém obchůdku
momentální stav počasí a neopomenula zmínit, že to dozajista bude mít
velmi negativní vliv na její dnešní tržbu.“Ach, ach“, pohoršovala se a
vzdychala nad listopadovým deštěm, který vytrvale už asi hodinu
skrápěl okna jejího pečlivě udržovaného království. „Toho bláta, ta
slota, ta nepřízeň živlů, ta vlhkost“… a stěžovala si a stěžovala.
Všechna okna všude měla zavřená, čerstvý vzduch k ní tedy rozhodně
nemohl proniknout. A proč taky? Zvlhly by všechny její krásné předměty
v jejím krásném opevněném bodu ve vesmíru. Oblaka sledovat také
nemohla – to by totiž nic nedělala a ačkoli už vlastně bylo krátce po
zavírací době, přesto raději rovnala taburetky v regálech a ubrousky
již tak nádherně naaranžované ve speciálních přihrádkách pouze pro
ubrousky. Nad plynutím oblak ani času se nepozastavovala, je to přece
tak samozřejmé a všední. Proč ztrácet drahocenný čas úvahami o
takových nepraktických hloupostech. Mysl jí těkala z problému na
problém – co ještě nezajistila a jaké že další, nové, nezvyklé zboží
by mohla objednat do svého butiku. K tomu mudrovala o počasí a jeho
nevděčné nevypočitatelnosti.
A tak si vlastně ani ona nevšimla, že mraky už odpluly dál na sever a
že svůj poslední obsah vylijí třeba někde v Norsku nebo na opilého
Dána, který se zrovna dnes v noci vrátí pozdě.
Noc ji přijala nevlídně, se všemi svými stíny. Nemohla jí nabídnout
svou magičnost a sladkou útěchu v podobě spánku. Bylo přece potřeba
ještě tolik věcí vykonat a zabezpečit, aby tak předešla jakékoli
nepředvídanosti.