Spím či bdím?
Copak vím?
Nyní o tom píšu rým.

Venku prší, přímo leje,
sám nevím, kam to spěje.
Do kelu či ke smyslu?
Zanechme hovadin a nesmyslů!

Objevme, co jsme si zvolili,
co naplnit jsme chtěli,
co jsme tím mínili,
když jsme sem přišli.
O co nám tehdy šlo,
proč jsme sem zamířili.

To je to podstatné, o to tu běží.
Ber tedy, jak to teď před Tebou leží.
Zvolil sis´ to,
tak jednej
v souladu se sebou
a už se tolik neptej.

Ty víš, proč jsi tady.
Jdi za tím, co Tě volá.
Volání rozpoznáš,
sílu Ti dodá.

Neotálej, zbytečnosti odlož stranou.
Jdi za svým posláním,
jdi hlavní branou.

Už je to na cestě,
už jsi blízko svým tužbám.
Brzy Ti to docvakne –
co vše je Ti k službám.

Půjde to jak na drátkách,
vše do sebe zapadne.
Všechny části celku
spojí se ke společnému koncertu.

Proto – i když málokdy
šly věci hladce,
přesto jdi za svým voláním
a pusť se do akce.

Teď je ten správný čas…