Rozmilá

Ptal ses mě, co dělám
Jsem tvůj nádech, výdech, láska
Těžké bylo odpovědět
Když se právě snažím opít
Ztratit se a zatratit
Žena celá?
Ptal ses mě, co umím, jaké že mám zkušenosti
Jenom pár…
Konce prstů po klávesnici bloudí
Oči vidí často víc než smrtelníci
A srdce tvoří lásku, kde jen může
Kde je třeba
Však z té práce darem dané
Jsem teď příliš unavená

Snad vědět chtěl jsi, kdo že jsem
Snad pomoct chtěl´s mi
Pochopit
Nevím, kdo jsem
Řádka prázdná, plátno čisté
Tvoje láska
Prosím, piš mě
Jak mě vidíš, nakresli mě
Anebo snad raději
Opusťme touhy kreativné
Ať shledáme se v naději

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Čtvrteční z čistého jasna | Štítky: | Autor: .

Autor: Alena Nezbedova

Alanée je tvůrčí experimentátorka umění všeho druhu. Čerpá z osobních prožitků i ze situací všedního dne, avšak největší inspirací je jí přátelství, láska, příroda a lidská duše. Jejími prostředky jsou slova spojená do veršů i próz, objektiv fotoaparátu a výtvarná tvorba počínaje pastelkami, konče olejovými barvami. Pravidelně vystupuje v pražských literárních pořadech jako Otevírání, Poezie na Petříně, podílela na společných sbírkách Almanach 2012 a Pomalé krajiny (vydalo nakladatelství Otevření). V praktickém životě se věnuje především rodině a práci s postiženými dětmi. www.alanee.cz

Napsat komentář