Před domem na vesnici manžel a syn uklízejí dřevo. Přijede čtyřletý chlapeček na kole, syn místního zedníka. Chodí s tátou k nám a s manželem se baví jako se svým kamarádem.
Chlapeček: Ahoj Bořku!
Manžel: Ahoj.
Chlapeček: Co děláš?
Manžel: Uklízím dřevo, abysme měli v zimě čím topit.
Chlapeček ukazuje na našeho dvacetiletého syna: To je tvůj táta, Bořku?

+++

V hypermarketu procházejí manželé poměrně mladí kolem regálu s rýží.
Ona: Mám nápad. Mohli bysme udělat kuře na paprice.
On: Mně je to jedno.
Ona: Jak máme ty kuřecí stehna, tak z toho bysme to mohli udělat.
On: Mně je to jedno.
Ona: Já jen, že když chceš dělat TAKOVÝ jídlo, tak na to musíš mít suroviny.
On: Mně je to jedno.

+++

Krásné šero včera. Růžovo šedé a chomáče keřů jako krajky. Divadlo krásy. Cítím v srdci takovou krásu a úžas, když se na to dívám. Jestli je příroda takhle krásná, tak my musíme být taky. Ale něčím jsme si sebe zošklivili.