Na dně – 1. Co je mi třeba

Uvolnění, vnímání, stavy bytí v čase.
Krása, radost, zpívání, tvořím něco zase.

Tvořím, stojím, střídám se, měním tyto stavy.
Rozpoznávám houpání, rozpoznávám tady.

Vnímám sebe, vnímám tebe,
Vnímám vše, co je kolem nás.
Vnímám světlo, vnímám lásku,
Vnímám zdání světa krás.

Pocit štěstí, pocit klidu,
Pocit bezpečí a míru.

To je to, co je mi třeba,
To je hlavní duše chleba.
To je to, co hledám v sobě,
To je to, co dávám tobě.

Básně čtené v Rádiu Applaus dne 22.10.2013

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Nedělní (s)hrnutí | Štítky: | Autor: .

Autor: Sima Sima

Od minulého Almanachu je to stále žena středního věku, která píše básně a píše je stále poskrovnu. Neb při cestě pracovní zdolává i cestu studijní. Nachází se v době, kdy prochází proměnou a již ji moc neuspokojuje rytmus básní minulých. Z minulé doby je v tomto Almanachu báseň Co se v trávě právě třpytí?. Ostatní básně jsou nové, vytvořené pro téma ulice. „Milý čtenáři, přeji ti klidný prostor a čas pro možnost prožitku.“

Napsat komentář