Nový rytmus – 4. Nový rytmus

Rytmus voní, já si zpívám,
slyším někde pokání.

Klaním se a klaním, někdo něco říká,
svěřuji se dlaním, voda ve mně tichá.

Svěřuji se větru, svěřuji se stínu,
svěřuji se světlu, trhám kopretinu-
S listy, stonkem, kořenem,
všechno spolu do…
– ne, to je staré.

Já jsem nový rytmus.
Rytmus básní, rytmus kol,
rytmus bosí – boj se boj.

Já jsem život, co chce žít,

dej mi prostor – bude líp.

(v rádiu nepřečtená, ale patří sem :-))

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Pondělní poprvé | Štítky: | Autor: .

Autor: Sima Sima

Od minulého Almanachu je to stále žena středního věku, která píše básně a píše je stále poskrovnu. Neb při cestě pracovní zdolává i cestu studijní. Nachází se v době, kdy prochází proměnou a již ji moc neuspokojuje rytmus básní minulých. Z minulé doby je v tomto Almanachu báseň Co se v trávě právě třpytí?. Ostatní básně jsou nové, vytvořené pro téma ulice. „Milý čtenáři, přeji ti klidný prostor a čas pro možnost prožitku.“

Napsat komentář