Setkání… To je jedno z mých přání.
Setkat se opravdu – jako dvě bytosti,
navázat spojení,
snad spojení duší?
Zřejmě ano, tuším.
Dlouho to tuším,
v duchu do stolu pěstmi buším…
Z osamění vybřednout,
toho vnitřního,
které leckdy v přítomnosti jiných osob
se stupňovalo…
Už znám I toto:
ve chvíli úplného odloučení
pocit osamění mizí…
Ve chvíli největší samoty
nepřipadáš si sám…
Sám se sebou se spojíš,
vnitřně se propojíš, zcelíš,
mnohé nejen o sobě si uvědomíš.
Vnitřně bohatším se staneš…
Tak kdo s kým se má vlastně setkat…?