Fifinky

Jedna má známá označila určitý typ žen za fifinky. Zřejmě myslela takové ženy, které mají jako hlavního koníčka pomlouvání. Velice je baví a jsou v tom velmi vášnivé. Pomlouvají „za rohem“ a dávají si různá „tajná“ znamení. Občas nastane zvrat: Skupinka (doposud společně) pomlouvajících se rozklíží a některé (nebo i všechny) zúčastněné se začnou pomlouvat navzájem, často až do doby, než se zformují nové skupinky pomlouvajících – dočasně tímto způsobem spřízněných osob.
Když tyto ženy pomlouvají, tváří se spiklenecky, používají vynalézavě různých dorozumívacích prostředků, jimž rozumějí, avšak pomlouvaní jim rozumět nemají – to je jejich účel.
Je to zvláštní koníček… všechny zúčastněné se při jeho praktikování náramně pobaví a zrelaxují, a přitom pomlouvaného člověka smetou pomocí zdrcující tvrdé kritiky. Pomlouvaná osoba v tu chvíli vypadá jako nejhorší ubožák, a pokud by ji/jej někdo neznal, mohl by si pomlouvanou osobu opravdu takto představovat. Nejspíš by se zděsil a oběti pomlouvání by se vyhýbal, jak by mohl, aby se s tím opovrženíhodným vyvrhelem pokud možno nemusel vůbec setkat. Na základě fundovaného „znaleckého posudku“ pomlouvajících by se rozhodně tomu vrcholně nepříjemnému zážitku setkání s tím odporným ubožákem vyhýbal, jak by mohl. To je pochopitelné a velmi dobře srozumitelné.
Poradní klub fifinek může probíhat leckde, ale rozhodně vždy někde stranou – či postraně. Jejich sešlost by se také dala možná označit jako „pracovní štáb“, kde se nezasvěcený jedinec – pokud bude připuštěn k debatě – může dozvědět, jak se věci skutečně mají, a získat naprosto věrohodné a směrodatné informace o kterémkoli společném známém fifinek.
No jo… fifinky jsou prostě fifinky… S tím člověk asi moc nenadělá…