Pán

Copak je to za pána?
Lokty stůl hlavu podpírají
Cigareta dopita
Nikdy se nemodlí
Nestrávil smutek
A přec touží po volnosti
Volá zevnitř ven
Před láskou utek
Nespravedlivý
Jako drak
Chrlí křik a hrůzu
Na nevinné
Pro svůj pocit viny

Copak je to za pána?
Partička šachu právě dohrána
Osamělost pod snůškou hromobití
Schovala pána
Muži přeci nepláčí
Bere karty mezi prsty
Hraje mariáš
Schovává se před něžností
Aby po něm bolavým pohlazením
Ruku nevztáhla
Smutný je ten pán

Za pár dní či týdnů
Možná za rok, za dva
Nebude tu
Nezájem z nezájmu tropí si hlouposti
Sám v sobě v podnájmu
Duše celá promočená
Hledá pána pod kůží
A ona spí, spí na nebesích
Schovávána pod růží
Jeden trn do srdce ryje
Málo kdo si všim však
Že přec to staré srdce bije
A zve duši z koutku ven
Nadechnout se
Vydechnout

Dřív než na růžích ustele sám
Tak moc
Smutný je ten pán

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Básnění | Štítky: | Autor: .

Autor: Karel Robert Malina

Karel pochází z krásného lázeňského městečka Poděbrady, kde celý život působil jako lázeňský lékař srdečních chorob. Na velmi těžká stará kolena rozhodl se strávit poslední životní chvilky v malém bytě na pražském okraji s jedinou spolubydlící. Karla by měl každý rád, je to veselý chlapík, ovšem trpí úzkostmi stáří, fobiemi téměř ze všech sdělovacích prostředků a veřejného života obecně, tudíž je málo kdy k vidění a vzhledem k nedostatečnému hlasovému fondu taktéž k slyšení. Dává přednost poklidné tvorbě, potažmo snění. Psaní nejen poezie se věnuje odedávna, zatím nic nevydal knižně, ale už se to blíží.

Napsat komentář