JARNÍ

Škrábu se z bláta do louže
neříkám, že to neklouže
má námaha je nezbytná
jinak nebudu svébytná.

Jinak nezískám zkušenost
budu vydaná na milost
cizím přáním a chutím
proto se k běhu nutím.

Lezu po zdi a na nervy
večer se těším na derby
vyhraje muž či žena
nebo nastane změna?

Sedím v houpacím křesle
křičet chce se mi děsně
že jsem šťastná jak blecha
že neprotéká střecha
že máme stěny bílý
ze kterých občas šílím.

Ležím na zádech v trávě
vnímám každý tvůj nádech
přemýšlet není o čem
život v mých dlaních stočen
píská si melodii krásnou.

Společně v jarní notě
lovíme kámen v botě
on nás tak krásně tlačí
nám to ke štěstí stačí.
Bohu dík.