Já už jsem doma,
doma je všude,
doma je ve mně,
bylo i bude.
Asi jsem zemřel,
lehké to bylo,
něco nového
se přitom narodilo.
Domů jsem přišel,
pokoj mne zalil,
samota zmizla,
tíhu kdos´ svalil.
Jsem částí celku,
částečkou malou,
celek je pevný,
je pevnou skalou.
Prošel jsem branou,
tolik obávanou,
prošel jsem lehce,
už nejsem stranou.
Dívám se zevnitř,
je mi tu dobře,
jsem částí celku,
pryč už jsou hoře.
Život je ve mně,
a já v něm taky,
je nás tu mnoho,
všichni jsme jedno.
Někdo to neví,
někdo se brání,
zoufá si, úpí,
děs ho prohání.
Přestaň se bránit,
pojď taky dovnitř,
tady je dobře,
poznáš to lehce.
Jak? Ven už se ti nechce.