Rozpukla jsem se
V bezmoci
Pohnout se nahoru
Vždyť dechu proud stáčí mě
Na opačnou stranu
Jak jen
Zmocnit se síly
A vzplát
Bezvýhradností
K bytí pospolu
Stačilo by

Krůpějí rosy mě nazvali
A touha mě mučí
S ní jsem usnula
Spánkem napůl struny
Z falešného břinknutí
Jsem se obrodila
Do harmonického souznění
V průvodu
Soucitu

Možná jen v šál z mlhové
Bavlny jsem se převtělila
Zůstala jsem ležet
Ladem na okraji límce
Silného krku
Pohozená
Možná ještě v něco věřím
Netuším, v co
Nedoufám, v koho
Bůh odložil soud i práci
Předal mi mírová rozhodnutí
Abdikoval na Pána osudu

Už
Není komu si stěžovat
Není komu se svěřovat
Není důvodu

Čekám, až se
Z prášku mlhavého
Opět proměním v
Sebe.