Před spaním

„Je půl desátý! Pojďte do postelí a spát! Zítra ráno vstáváte do školky. To jsem zvědavej, jak se vám bude chtít ráno vstávat…“

„A musíme jít do školky?“

„Ano, musíte jít do školky.“

„A proč?“

„Protože já s mámou musíme pracovat, abychom měli co jíst, abychom měli kde bydlet… na to všechno potřebujeme peníze.“

„A kino taky?“

„Ano, kino se taky platí.“

„A… sníh?“

„Tak sníh, co padá z nebe, se neplatí, ale když půjdeme lyžovat, tak to se platí.“

„A máslo?“

„Když jdeme nakupovat, tak musíme zaplatit.“

„A světlo?“

„Elektřinu taky musíme zaplatit.“

„I venku?“

„Ne, denní světlo se neplatí… zatím… a už buďte zticha, zavřete oči a spěte. Zítra ráno vstáváme, tak ať jsme na ten novej den odpočatý.“

„Dobrou noc, tati.“

„Dobrou noc.“

 

*

 

„Tak jsem dětem vysvětlil základy tržní ekonomiky.“

„Aha, a co si jim řekl?“

„Že musej chodit celý týden do školky, abychom mohli vydělat peníze, které pak o víkendu společně utratíme a budeme dva dny šťastný…“