Divoký tahy
/z básnické sbírky „Život“/

Sním zažít „divoký tahy“,
prošmejdit tajná zákoutí Prahy

a vyvážit to,
jak jsem hodná !

Stín ve mně mě leká,
je však součástí každého člověka

a není mi pomoci !

Jsem hodná,
jsem hodná,
jsem zlá –

Páni, kdo to ještě v sobě má ? –
tak jako já ?!

Jsem hodná,
jsem hodná,
jsem sketa

A jsou už na mě znát léta,
přesně tak, jak je znám !

Otiskly se mi v těle
a jak se cítím ? –
no SKVĚLE !!!

Však to víte,
znáte to sami,
věčné dilema
dá mi –
nedá mi ?!….

Jsem hodná,
jsem hodná,
jsem „slušná“ –

kvůli „SLUŠNOSTI“
a boji se Stínem,
zažila jsem léta krušná !

Ale už je to pryč !

Našla jsem totiž ten klíč:

k životu V POHODĚ:

UŽÍVEJTE si ŽIVOT
a nechte to Náhodě !….