Letní samota

Rozžhavené zlato rudě spaluje mlhavý opar motýlích křídel,

kde poslední kapky rosy se vpily do žlutých teček bělásků.

Krůpěje potu tepají do přemožených spánků

a horký vzduch se tetelí blahem.
Tam se červenám čekajíc na zázrak.