B A R B A R I N E

 I turisté jsou osoby občas trošku líné…
Nechtějí vidět ani zajímavou Barbarine.
Co je na ní odrazuje? Copak je na ní odpuzuje?
Vznešená, hrdě vztyčená, až do oblak se vypíná.
Jistě na světě není jediná…
Dobře však dostupná z našich krajů,
z našich zeměpisných šířek.
Přesto je o ni nulový zájem, to by člověk neřek´…
Ach Barbarine, úžasná monumentální věži,
z našich krajů nyní – zdá se
- na tobě nikomu nezáleží.
Ač úchvatných proporcí,
okouzlujících, mnohé fascinujících,
klidně spát jim nedávajících,
přesto zhrzena jsi zůstala.
Bude nějaké příště?
Bude přec´ aspoň někdo chtít
spatřit tě ještě?
Ráno moudřejší večera,
jaro možná moudřejší podzimu…
A tak možná někdo zatouží
po tobě přes zimu.
Hrdě stojíš na svém místě,
a tak i na jaře možno bude
v plné kráse spatřit tě jistě.

Představujeme autory chystaného almanachu Otevřených, 
na který se můžete těšit na přelomu září a října.
Rádi vás potkáme na jeho křtu. Datum a čas bude upřesněn.
Příspěvek byl publikován | Rubrika: Básnění | Štítky: | Autor: .

Autor: Pavel Tresnak

Rád píšu texty různého druhu – v posledních letech převážně básně – podle toho, jak přicházejí podněty. Líbí se mi, že se veršovanou formou často dají zachytit a vyjádřit všelijaké pocity a nuance, které by obvyklým způsobem byly obtížně popsatelné. Do textů se mi promítá asi vše, čím žiju, a tak je i tématika velmi různorodá. Při psaní mám často dojem, že se text píše tak nějak sám – mojí rukou.