Když se nebe zatáhne A světlo ztrácí moc Ty stejně musíš jít I když máš už toho dost Tak to prostě je Když kytara neladí Oktávy nesedí Nic nelze napravit Ale stejně musíš jít Tak to prostě je Když se ticho rozpadá Do monologů můr V louži krve srna spí Hoří střechy betlémů Stejně musíš jít Když máš boty děravý Štěstí divoký kůň Mizí v dálce za obzor Hlavou o zeď zůstat svůj Stejně musíš jít Když tě hvězdy neslyší Nic není na dosah Tma tě drží za ruku Rozpuštěné vlasy krás Stejně musíš jít Co nám zbývá naposled Setřít čelo a sny Do jeskyní vmalovat Že byli jsme to my Stejně musíš jít Tak to prostě je Stejně musíš jít
