Ohnutý až k zemi
srdce, větve, zlomeny
ani lístek na něm není
stářím, větrem znavený.
Uschlý blátu ušklíbá,
na nebe též nevidí,
mech jej dávno nelíbá,
smutkem vidí na lidi.
Nesměje se, nezelená,
pramen života,
na práci už nic nemá,
sklíčená je samota…

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.