Předchozí noc a dnešní ráno
žíznil jsem více než hladověl.
Dnes z horského pramene piji,
čerstvě popadané mandle na cestě u horské vesničky syslím do kapsy,
pomeranče trhám ze stromů,
blumovité sladké plody s nejednou peckou žvýkám,
navoním dary přírody květy aloe vera.
Pro dnešek nasycen,
uspokojen.
Vystupuji na vrchol hory
sálající mužskou energií
se ztopořeným kamenným falem.
Vzrušení z vrcholu rozdýchám sestupem do vesničky v údolí,
potkávám usměvavé lidi.
Jste krásní,
avšak dnes mi bude lépe v horách.
Šlapu do stráně na horský hřeben,
spojující jing a jang.
Na dohled hora-žena
se tyčí naproti mužské
od chvíle,
kdy se zalíbila Eva Adamovi
a Adam Evě.
Na sklonku dne
nacházím místo k odpočinku líbezné
pod vonícími mandlovníky
na travnaté plošině uprostřed hřebene
mezi mužem a ženou.
Jsem prstenec,
cítím smír a harmonii.
Spojuji.
Slunce zapadá,
kouzlí červánkové nebe,
ohnivá křídla proudí k božské ženě,
hladí ji měnící, barevnou rozkoší.
Barvy tmavnou,
ovce bečí a zvonkohrou dávají údolí dobrou noc.
Psi doštěkali.
V údolí,
ve skalách,
na hřebeni
vládne klid.

Ochlazené tmavě modré nebe
vylézá z černých obrysů hor.
Nebeský oblačný pták s roztaženými křídly
stojí na protějším hřebeni.
Usíná,
roztažená křídla před nocí zakrývá.
Sám se schovává a mizí.
Dovolí hvězdám svítit.

Orion a Labuť na sebe zamilovaně hledí.
K doteku blízko,
navěky vzdáleni.
Kde Tě najdu, lásko?
Láska se skrývá v Tobě.

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.