(editorial k 8. září 2025 – Mezinárodní den gramotnosti)

Umíme číst a psát. Zní to samozřejmě, ale není. Po celém světě jsou stále miliony lidí, kteří tuto možnost nemají. A přitom právě písmo je klíčem ke svobodě: otevírá knihy, dopisy, zákony i básně. Bez písma se člověk stává němým svědkem dění, bez možnosti bránit se nebo tvořit.

Literatura – a poezie obzvlášť – nám to připomíná nejlépe. Básník totiž nepotřebuje nic než jazyk. Slova jsou jeho nástroje, papír jeho svět. Ať už je to několik řádků haiku, nebo mohutný epos, pokaždé je to důkaz, že písmo dává hlas tomu, kdo by jinak mlčel.

Historie ukazuje, že gramotnost je víc než jen technická dovednost. V 19. století byla v českých zemích spojena s národním obrozením: čtení knih a novin se stalo cestou, jak vyrůst ze stínu a stát se samostatným. A dnes? Písmo je náš filtr – v době zahlcené informacemi nám umožňuje rozeznat smysl od balastu.

Když si dnes otevřeme knihu, čteme báseň nebo jen zprávu na obrazovce, měli bychom si připomenout, že za každým písmenem stojí možnost být svobodný. Číst znamená rozumět. A rozumět znamená nebýt bezmocný.