beze slov mě svlékni celou a já rukou rozechvělou také si tě svleču drž mě pevně i když jsem teď celá tvoje a nikam neuteču ve tmě černé sytě tvé rty mě vábí a já chci tě ze všech sil a z celé duše buď mi mužem a já ti budu ženou chci tě láskou kterou nelze zapomenout láskou co hluboce vryje se láskou co možná bolest přinese a srdce zlomené odnesu si z boje i tak chci být celá celá tvoje
Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.
ztrácíš se jak zrnko písku v poušti sluneční svit mizející v houští jak na rtu kapka lahodného vína jak oheň když dohasíná náš čas krátí se jak stíny svíce možná se nepotkáme více plamen až celkem dohoří a naše těla se zcela do tmy ponoří snad budu moct tě najít hmatem a i když mě jiné tělo v té tmě možná zmate a namísto ruky tvé chytím ruku jinou já věřím že tě najdu a náš čas zase bude plynout neúprosně ať zastavím ho prosím pros mě
Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.
Ona je zrcadlem mých snů, rozechvěním vodních vln. Ona je brankou do zahrady ráje, nadšením na konci nepatrných dnů. Ona je světem na dosah, šancí v osudu se najít. Její vůli dám se napospas za tu možnost okolního kraje vidět, co je za zrcadlem.
Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.