Uskupení Druhá múza


Antošová Vlasta
Jako dítě jsem, ovlivněná prostředím, toužila po uměleckém, popř.zdravotnickém vzdělání. Omyl osudu mě na mých životních křižovatkách posunul na školu, a dále profesi, ekonomickou. K umění však neustále utíkám. Tancuji, zpívám, píši, maluji, kreslím. Když jsem se profesně ocitla ve slepé uličce a ekonomická profese mě čím dál tím míň naplňovala a bavila, navštívila jsem astroložku s jasným zadáním: K čemu že mám nadání.
Paní astroložka mě přivítala otázkou: „Co děláte za práci?“
Mou odpověď (ekonom) doprovázela udiveným výrazem. A řekla mi, že mám jednoznačné předpoklady býti umělcem, nebo zdravotníkem.
A tak se drze prezentuji jako šílená umělkyně a je mi to jedno.

Beránková Helena
se narodila v Praze v roce 1979, po ukončení středoškolského vzdělání byla na studijním pobytu v Londýně a následně pracovala v automobilové společnosti. S prvním dítětem se opět vrátila ke studiu – obor Marketingová komunikace, který zakončila bakalářskou prací na téma Fenomén reklamy zaměřené na děti. Závěrečnou prací si uvědomila, že ji reklama zajímá, ale jen z pohledu tvůrčí práce při jejím vzniku, ale že například s reklamou zaměřenou na děti nesouhlasí. Z toho důvodu nastoupila po narození druhého dítěte na jinou vysokou školu, kde dokončila magisterské studium – obor Sociální a mediální komunikace / žurnalistika. Věnuje se psaní pro dětské a dospělé čtenáře (pravidelně se účastní autorských čtení a kreativních večerů v rádiu Applaus). Tvorba pro děti: Se stínem nad hlavou, Kouzelný měsíc, Ztracený Tom, povídkové almanachy Druhé múzy: Životní jinovatky, Našlápnuto, Anatomie snění a pravidelně přispívá do internetového nakladatelství Otevření.

Beranová Ivana
Jsem liška v kurníku
araukárií zlatistých
a slev v Tescu.
Jsem lasička s drůbeží krví
v lačné tlamičce,
co jede domů na svém mezku.
Jsem aurora borealis
nad mraky předsudků
a vymyšlených stesků.

Diatková Nataša
Jsem kunsthistorička a historička, která se celý profesní život zabývá neziskovým sektorem.
Začínala jsem psaním básniček, avšak próza je mi bližší. Pravidelně přispívám do (už šesti) almanachů a hodlám v tomto trendu pokračovat. Dále publikuji v časopisech a stále píšu… román.

Kárníková Jana
Co byste tak o mně chtěli vědět? Nějaké pikantnosti? To tak, nic neřeknu! Ani to, že píšu hlavně povídky, které vycházejí pravidelně v Psychologii dnes, ani to, že se chystám vydat svoji první novelu. A už vůbec vám nebudu věšet na nos, že mám povídky ve všech (zatím) šesti almanaších z tvůrčích dílen Evy Hauserové a v tom sedmém nehodlám chybět. A rozhodně se vám nemíním svěřovat s tím, že mi v brzké době vyjde další e-kniha povídek a že tu první najdete na ebookeater.cz pod názvem Až do dna. Ještě byste zahořeli touhou mě poznat osobně a dorazili na nějaké veřejné čtení. A co potom s vámi? Tůdle, nic neřeknu!
Jana Kárníková již bohužel není na tomto světě mezi námi. Jsme rádi a vděční, že jsme ji mohli poznat. A že se můžeme opětovně začíst do jejích výtečných povídek:
Jednohubky

Až do dna
Záznamy autorského čtení v Rádiu Applaus:
3.6.2014 a 20.11.2012