BB Píše básně od puberty. Prošel nejrůznějším povoláními – od automechanika, hasiče, nádvorníka až po obchodníka a ředitele.Žije s rodinou u Prahy. Je autorem knihy Bylbýt. Tvoří přírodní sochy z kamenů. |
|
Fricová Tereza Žena. Kámen. Květina. Miluje pohyb, stromy, západ slunce, hory, ticho, dobré jídlo, auta a big beat. Učí se pokoře. Přes deset let se profesně věnuje marketingové komunikaci a PR. Ráda zkoumá zákoutí lidské duše, protiklady, souvislosti, vztahy. Píše a zprostředkovává texty, které k ní přicházejí, ostatním. |
|
Gregorová Jana Psané slovo ji zajímalo už od raného dětství, číst a psát se naučila ve třech letech. Píše básně a povídky. Kromě psaní ji v poslední době zaujal koncept permakulturních zahrad. Chystá se vytvořit divokou permakulturní zahradu, kde by mohla pořádat setkání s uměleckou tvorbou. |
|
Havlová Iveta Původní profesí právnička. Kromě básní píše prózu. texty k písním, maluje. V současnosti se živí jako životní kouč a kouč kreativity. |
|
Kolaříková Irina Maluje a básně píše od mala, s většími či menšími přestávkami. Vyučená krajkářka, vystudovaná romanistka. Poštěstilo se jí dvakrát vystavovat (grafika, monotypy). Pracovala v různých zaměstnáních, spojených s cizími jazyky. Trochu cestovala, hlavně na jih. Miluje zvířenu i květenu. Připravuje svou první sbírku poetických textů. |
|
Košňarová Radka básnířka a snílek, profesí terapeutka, sociální pracovnice, nebo v minulosti učitelka, ráda se potkává s lidmi, poslouchá příběhy, miluje film i divadlo, literaturu, hudbu a umění vůbec. Ráda cestuje a relaxuje v přírodě, občas jako turista, jindy jako sportovec. Zálíbení v psaní básniček, říkanek má již od mládí, většinou z touhy vypovědět, co se ukrývá v srdci, co běží hlavou. Vydala sbírku Cestou do ticha – nakl. Alfa-Omega – jinak v samizdatu rané sbírky Na chvíli a Znamení aktuálně ve skupině Otevření publikuje na web stránkách, čte při autorských večerech v různých literárních kavárnách. |
|
Ludvichová Klára Ta, která zapáleně tvoří vše možné. Básničky začala psát 8.3.2011 pod vlivem Umělcovy cesty, kterou absolvovala u Honzy Vávry. Optimistka, hravá nadšenkyně životem, hrdá češka a kladeňačka. |
|
Malina Karel Robert Karel pochází z krásného lázeňského městečka Poděbrady, kde celý život působil jako lázeňský lékař srdečních chorob. Na velmi těžká stará kolena rozhodl se strávit poslední životní chvilky v malém bytě na pražském okraji s jedinou spolubydlící. Karla by měl každý rád, je to veselý chlapík, ovšem trpí úzkostmi stáří, fobiemi téměř ze všech sdělovacích prostředků a veřejného života obecně, tudíž je málo kdy k vidění a vzhledem k nedostatečnému hlasovému fondu taktéž k slyšení. Dává přednost poklidné tvorbě, potažmo snění. Psaní nejen poezie se věnuje odedávna, zatím nic nevydal knižně, ale už se to blíží. |
|
Michaela Isabela Odmala píše deníky, básně, povídky, ráda poslouchá autorské čtení. Miluje tvořivost v jakékoli podobě, tančí, zpívá, maluje, tvoří hudbu a divadlo. Měla léta blok na psaní, od kterého ji pomohla Umělcova cesta a kamarád. Od té doby ráda podporuje lidičky k tvorbě. Je to pro ni přirozený projev duše, který přináší radost a barvy do šedi, která se usazuje v našich životech. Profesí má spousty, ráda pracuje s dětmi, starými lidmi a všemi co potřebují pomoc. |
|
Nezbedová Alena (ALANÉE) Alanée je tvůrčí experimentátor a praktik umění všeho druhu. Čerpá z osobních prožitků, ze situací všedního dne, avšak největší inspirací je jí přátelství, láska, příroda a lidská duše. Jejími protředky jsou slova spojená do veršů i próz, objektiv fotoaparátu, olejové barvy, akvarel i akryl, pastel, pastelky i tuš, tablet, hlas a klávesy. V praktickém životě se věnuje především rodině, redakční práci a učení. www.alanee.cz |
|
Nováková Petra-fotografka Prvním velkým fotografickým vzorem se stal její otec. Ten velmi nápaditě zdokumentoval její dětství a nepřímo ji navedl k fotografování. Ráda fotí vše zajímavé, ať už se jedná o přírodu, město nebo lidi. V poslední době se snaží proniknout do tajemství módy a dokumentu. |
|
Pillow David (* 1979, Ostrava), básník, spisovatel, redaktor, příležitostný DJ. Pořádá a moderuje literárně-hudební pořady Otevírání, Básnickou revue a každoroční večírek u příležitosti ukončení sezóny Dotočná. Spolupracuje s hudebníky a výtvarníky. Vystupuje s projekty Monolit, Dialogy s klavírem a divadelním spolkem Au! Píše knihy, komiksové scénáře a divadelní hry. Obdivuje město Vídeň a elegantní nebojácné ženy. Rád testuje pohovky v kavárnách, literárních salónech a prochází se nočním městem. Společně s Radimem Hayekem se podílel na fotografickém konceptu Siluety Noci. Vydal básnický román Vzkazy Madame X (2012, Beletris) a crazy prózu Antihrdinové (2014, Beletris) a nejnověji společnou sbírku básní s básnířkou Annou Kaczmarskou, Hořící mrholení (Kampe, 2015). Žije v Praze. |
|
Schejbal Marek Všestranně založený muž, pěvec a nově také moderátor pořadu Otevírání, který probíhá každý druhý čtvrtek v kavárně Barriqáda. Vydal básnickou knihu Rýmoryty (2012) Živí se jako účetní a grafik. Spoluautor knih Soukromá otevření, Almanach Otevření 2012, Životní Jinovatky, Našlápnuto, Pomalé krajiny, spoluzakladatel uskupení www.otevreni.com, ale také flegmatik, ospalec i fotograf. Absolvent všemožných kurzů, umělec spící i bdící, který je malířem i obrazem. |
|
Třešňák Pavel Rád objevuje nová místa a nové kraje – na horách i jinde. Rád hledá krásu prostřednictvím fotografování přírody i jiných věcí a lidí. Psaním začal původně zmírňovat své těžké chvíle, později objevil širší škálu podnětů, které stojí za to nějak vyjádřit. |
|
Voženílková Simona (Sima Sima) Simona Voženílková (* 19:-):-)) se stala dočasnou obětí své doby a prostředí (sen otce mít syna a např. představa ženy jako obětního beránka). V dětství ji bavilo zpívat, tancovat, malovat a hrát. Se sestrami si psaly detektivní povídky a pohádky. Chtěla být učitelkou, kadeřnicí, dětskou sestrou, konstruktérkou ve výrobě aut. Do 25 let se jí intenzivně zdály sny, v kterých byla krasobruslařkou, fotografkou, choreografkou. Ale tlakem svého okolí a svou neodvahou dospěla pouze k rozvoji logického mozku (práce v IT) . Umělecký mozek a srdce si zakázala, aniž by si to uvědomila. A to se začalo projevovat nespokojeností, duševní krizí a zhoršením zdravotního stavu. Básně nikdy nepsala. Poprvé je vytvořila v roce 2004, kdy si představila dětskou básnickou knížku „Roční protiklady“ (v roce 2012 dostala odvahu a požádala svoji známou, aby k ní vytvořila obrázky. Jeden designér se nabídl ji zpodobnit graficky a nyní se hledá vydavatel). Pak nic. Ale v roce 2009 – v době hluboké duševní krize, se začaly najednou básničky rojit. „Myslela jsem si, že jsem schizofrenik. V hlavě jsem měla různé hlasy a já byla skoro otrokem těch hlasů a básní. Tak jsem si je v roce 2010 zakázala.“ … ale protože věděla, že něco není v pořádku a musí něco v životě změnit, tak se v únoru 2012 zúčastnila kurzu „Umělcova cesta“. Tím si dovolila básnický projev a od té doby publikuje na stránkách www.otevreni.com, s nimiž se účastní autorských čtení a také radiočtení v pořadu KREV v radiu Applaus (www.applaus.com). Od dubna 2013 si hraje intuitivně na elektronické klávesy a od září 2013 chodí občas zpívat do sboru. Dále se zúčastňuje kurzu „Zpívání pro radost“ pod vedením Dity Veselé. …a co dál?: „Uvidíme. Každopádně jsem si více vědoma svého žití. Čtenářům i posluchačům přeji to samé, a také prostor a čas pro jejich duši.“ |