Radeček. Asi dvouletý. V chodbičce před kanceláří. Kreslí si. Čeká na maminku.

Pán. Šedesátník. Ale nikdo by mi to nehádal, pomyslí si spokojeně, když vchází do dveří obchodní komory. Oblek od Armaniho, manikúra a decentní přeliv. Kočičí chůze.

Radeček zvedne hlavičku.

Radeček zvedne prstíček.

Radeček prstíčkem ukáže na pána:

„Dě-da!“