Řeknu vám to ve zkratce nemám ráda kosatce. Pyšné květy – chřtány saní prýští parfém laciný snažeje se omámit drobný ...
Číst dále

Díky za každý projev oživení, za každý oživující element. Za každý spontánní, přirozený oživující projev. Je radost pobýt s každým, ...
Číst dále

Rozcestí Každý den Hejna ptáků Nad obzorem Mrtvá těla Každý den Po kolenou S odporem Brodím se Každý den Mrvou ...
Číst dále

Jaká je smrt? Je smrt těla smrtí? Co tě k tomu napadá, k čemu se přiklánět máš pnutí? Existuje smrt ...
Číst dále

Co je peklo? Násilné, brutální omezení prostoru, omezení dýchání, samotka bez mříží, do své hlavy natlačení. V pekle se s ...
Číst dále

Dost, už dost, netřeba kývnout na každou pitomost. Dusit se ve vlastní šťávě nikomu nepomůže. A když na to leckdo ...
Číst dále

Nechali jsme se zotročit, nacpat do izolace, už je to naprosto nesnesitelné, už nikdy více !!! Kdo může, do lesa ...
Číst dále

Pod rouškou se člověk dusí, dýchat se nedá, a to se mu hnusí. Přiškrcený, podvázaný, sám do sebe brutálně natlačený ...
Číst dále

Jsem. Jsem spoutaná. V řetězech. Není to k hnutí. Dusím se v náhubku. Skrz látku nevidím. Nevidím druhé. Ani úsměv ...
Číst dále

Systém se skládá, už to nezvládá. Na hubu padá, už je na něm řada. Je přežitý, překonaný, už nezvládá, co ...
Číst dále

Starý svět se hroutí, vzniká něco jiného. Co to je? Těžko říct… Stejné to už nebude, nebylo to funkční, příliš ...
Číst dále

Valí se vlny, valí se, valí, valí se rychle, hodně toho vyplavují. Nastala akcelerace, nejede se úplně lehce. Koukali jsme ...
Číst dále

Je to teď zvláštní doba, drží nás všechny doma. Moc se nám to nelíbí, často úpíme, trpíme, leckdy si stěžujeme ...
Číst dále

Anička a vločková víla Byla jednou jedna Anička. Možná takovou Aničku znáte i vy! Anička už byla velká, nedávno oslavila ...
Číst dále

Stejně měřeno                               kdo dá víc ...
Číst dále

černá a přítulná středověká sfinga chrlička úzkosti tulačka po koutech vášní sklepní uklizečka z patologie přítelkyně mrtvých ...
Číst dále

hadí kůže dráp spad žebra mlže ukován z jediného plátku kovu podzimu ...
Číst dále

Zmítá se Evropa člověk v křeči ničivá síla zachvátila bytosti Už ne lidé bytosti plíží se zemí jak cizí ...
Číst dále

Už zase lámem krky sobě navzájem zem hyne bezprávím Můžeme dělat co nás napadne strom ani růže nezmohou nic národ ...
Číst dále

Uum Eum e . . n aha kdysi dávno milá nebo to byl sen? ...
Číst dále

Vyšla jsem pro chléb ráno ještě potmě žahavá kopřiva ohmatává tvář z noci Svlečená nocí vyšla jsem pro nás oba ...
Číst dále

Strakapoude ťukáš skvěle biješ do soušky vybíráš brouka z kmene jehlou z oceli Barevný mnoholístku peří rozkurážený pracovitý proletíš mnohý ...
Číst dále

Dva krkavci vsedě krhají si do tváří v koruně břízy Jak hrdličky černě silueta střechy obraz dotváří ...
Číst dále

Na sněmovním keři čepýří si peří Vrabci mají schůzi Ne já . . . to ti druzí . . ...
Číst dále

Přenádherné květy temného nebe osázené podél tramvajových zastávek tak nějak nenápadně trpce kdo si jich všimne? V očích se mihne ...
Číst dále

Představy jedou na plné obrátky, komunikační chaos, mnoho různých kanálů vytváří paseku. Nikdo neví, čí je, nikdo není v obraze ...
Číst dále

zůstanu doma u své zdi za ní je tolik neznámého jen tuším plna zvědavosti v očekávání dobra tam venku vyjí ...
Číst dále

měsíci dětství tvá ústa věstí požáry v srdci nenaplněné touhy jen kdybys promluvil však mlčíš jiný máš cíl v chladu ...
Číst dále

„Kde si dát kafe?“ „Kdekoli, v Jiným kafe však již nikoli.“ „Co to ten šoumen blafe?“ „On neblafe, ani nekrafe...“ ...
Číst dále

Já jsem, co dodat, co více říct? Já jsem - to stačí, netřeba dodávat nic. Já jsem zahrnuje vše. Já ...
Číst dále