Stejně měřeno                               kdo dá víc ...
Číst dále

černá a přítulná středověká sfinga chrlička úzkosti tulačka po koutech vášní sklepní uklizečka z patologie přítelkyně mrtvých ...
Číst dále

hadí kůže dráp spad žebra mlže ukován z jediného plátku kovu podzimu ...
Číst dále

Zmítá se Evropa člověk v křeči ničivá síla zachvátila bytosti Už ne lidé bytosti plíží se zemí jak cizí ...
Číst dále

Už zase lámem krky sobě navzájem zem hyne bezprávím Můžeme dělat co nás napadne strom ani růže nezmohou nic národ ...
Číst dále

Uum Eum e . . n aha kdysi dávno milá nebo to byl sen? ...
Číst dále

Vyšla jsem pro chléb ráno ještě potmě žahavá kopřiva ohmatává tvář z noci Svlečená nocí vyšla jsem pro nás oba ...
Číst dále

Strakapoude ťukáš skvěle biješ do soušky vybíráš brouka z kmene jehlou z oceli Barevný mnoholístku peří rozkurážený pracovitý proletíš mnohý ...
Číst dále

Dva krkavci vsedě krhají si do tváří v koruně břízy Jak hrdličky černě silueta střechy obraz dotváří ...
Číst dále

Na sněmovním keři čepýří si peří Vrabci mají schůzi Ne já . . . to ti druzí . . ...
Číst dále

Přenádherné květy temného nebe osázené podél tramvajových zastávek tak nějak nenápadně trpce kdo si jich všimne? V očích se mihne ...
Číst dále

Představy jedou na plné obrátky, komunikační chaos, mnoho různých kanálů vytváří paseku. Nikdo neví, čí je, nikdo není v obraze ...
Číst dále

zůstanu doma u své zdi za ní je tolik neznámého jen tuším plna zvědavosti v očekávání dobra tam venku vyjí ...
Číst dále

měsíci dětství tvá ústa věstí požáry v srdci nenaplněné touhy jen kdybys promluvil však mlčíš jiný máš cíl v chladu ...
Číst dále

„Kde si dát kafe?“ „Kdekoli, v Jiným kafe však již nikoli.“ „Co to ten šoumen blafe?“ „On neblafe, ani nekrafe...“ ...
Číst dále

Já jsem, co dodat, co více říct? Já jsem - to stačí, netřeba dodávat nic. Já jsem zahrnuje vše. Já ...
Číst dále

Prašná cesta za šumění elektrických sloupků souřadnice mozolů otisknuté do chodidel sucho v hrdle odložený abstraktní obraz památka na dávné ...
Číst dále

odpusť a neptej se nepočítej rány jedinou bolest vyváží láska čas zabíjí zlo sladké ovoce přinese odpuštění ...
Číst dále

žena proměnná bílá v závoji nevěsta ženicha v svatosti probodla ...
Číst dále

belhavá stařena zsinalé mládí v hrdle hvízdá meluzína ze všech škvír čpí dotěrná chvíle úzkost pološera ...
Číst dále

bílá bez konce splývá s blankytem nebeského moře šťastné úzkosti ...
Číst dále

Posunují celky místa pod povrchem esencemi tvrdošíjného bytí zmaru i zrození zkázu ...
Číst dále

studená šeď objímá zem svírá ji do umření těl ...
Číst dále

Snívám o světě a lepších zítřcích snívám o nebi kdy anděl se dívá snívám a doufám že žiji sen snívám ...
Číst dále

lesa lest nevstupuj zvěři patří dům hostina skončila zavírá ...
Číst dále

Na cestě za snem od mladých let pobyl tu málo nepoznal všechny krásy zvané svět zůstalo tu po něm mnoho ...
Číst dále

nahoru hledí svázaná zem provazy kořenů metličkami okupují nebe ...
Číst dále

Nekonečná samota z hloubi se valí, nekonečná samota v prázdno mě halí a nikdo nečeká v té temné dáli. Mlčení ...
Číst dále

odpočívají dřevěné koberce veverek a lesní dělníci hrají na pily traktory v dálce zařezává kůň ...
Číst dále

To, co se nedělá, o čem se jen ve snu špitá, být tak moc veselá, ptačím zpěvem zpitá. Tak moc ...
Číst dále