Nevuee s queem
budou si blizqueem.

Ptal jsem se jich smueem?
když dotkl jsem se jejich intimity.

Chceme zůstat svueemi.
Nerozumíš tomu, heteráku,
nesnaž se nám nutit svůj cit,
když nevueeš, jaké to je sám sobě nepatřit.

Neber si to osobně – mír?

Tak zase někdy, s pozdravem - queer.

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.

Přezka cvakla, gatě letí, ptactvo bimbá z příšeří.
Snažila se, o to není, o erekční postavení,
ale přesto, že jsem v jejích ústech,
nedostavuje se ten kýžený ztopoření úspěch.

Ne, to není prostata,
nestojí mi, protože jsem ochlasta.
To jí ale neřeknu.
Přece ještě k tomu všemu s pravdou před ní
nevyměknu.

A tak zvažuji, co dělat dál,
že bych se z toho třeba nějak vylízal?

Po krátké úvaze,
udělal jsem, co mám v povaze.

Místo nějakých tklivých nářků,
přerušil jsem tuhle Mařku v jejím orálním úsilí,
pohladil ji po vláskách, přesto, že nedělám to 
běžně,
polaskal jsi po tvářkách více méně něžně 
a zeptal se jí „zlato, stává se Ti to často?“

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.