Ledová královna
přikryla krajinu,
příroda utichla.
Třpytivá látka
svatebních šatů
pro nevěstu…

A snad přijde láska
k jarnímu obřadu.

Modrobílý závoj
zahalil tvář.
Koho si bere Pán?
Tajemství jara
prozradí sněženky
a krokus sám.

Nevěsta oblékla šat.

Po zeleném koberci
bosa kráčí.
Nemá nic,
než královniny šaty.
Požehnána darem
bílých květin,
šaty svlékne
a nic neoblékne.

Nahá si lehne
na mdlou půdu.
Boky zaoblené
po nejvyšší horu.

A v jejím lůně
roste dítě.
Pohár věčnosti
krásné panny nevěsty
Narodí se…?