POSEDLOST

Jako podhoubí
se jeho duší plazí
ta chtivá, drzá
a zlá žena.

Celou ji uchvacuje.
Kouty vymetá
úrodnou půdu
ždímá.

Nikdy nebude jiná.
Nemocná
moci zbavuje druhé.
Oslnivě.

Za falešnou
přízní
pro ní jistota
se líhne.

Je o ní postaráno.
Manipulace.
Davů ovace
pomalu v dáli
slábnou.

Už hudbu neslyší
žádnou.
Jen hromy duní
v hlavě bouří.

Tváří nad hlubokou
louží
do svého obličeje
hledí.

Tak co teď?
Vítězka k zemi
přibitá.
Tu ženu nikdo
nevítá. Je mrtvá.