Ruce spjaté k modlitbě,
toužící po lásce,
docházím k otázce,
zda láska křídla motýla má,
zda touha lásku postrádá.
Včera v noci jsem viděla za Tvé oči,
branou do duše,
touhu rozervanou,
žena na kolenou,
plazí se s vidinou křídel motýla,
v rouše Evině kolena odírá.
Přišla jsem pro lásku
a našla otázku,
zda z „Píďalky“ se stane motýl vedle muže,
zda samota lásku káže a srdce ví.
Odpusť mi mé odchody,
návraty i příchody.
Chci mít křídla motýla,
opouštím touhu co mi srdce odírá.
Říkám „buď s bohem“.
A věř, že jsi mi bohem.
Jen ruce spjaté k modlitbě
A slova na rtech
„Opouštím Tě“ s láskou a duší rozervanou.
Najdi svá křídla motýla
a rozleť se světem co nezná hranic,
světem co nabízí víc.
Ruce spjaté k modlitbě,
smích a radost v srdci Tvém,
to dokážeš nemaje nic.
Přišla jsem pro lásku,
děkuji a přeji Ti víc.