Jsi tak krásná.
Třpytivá jako měsíční svit,
rukama očima úsměvy,
celou svou bytostí… hladíš.

Tvé pohyby jsou ladné a měkké
jako plynoucí voda,
bublající potok
Větve tančící v lehkém větru.

Dech tvůj voní jako růže,
zpěv lahodí mým uším
jako ptáci když z rána zpívají.

Lehnu si na tebe
a nasaji vůni
tvých proudících dlouhých vlasů.
Je to jako lehnout si do trávy
v lůnu rozkvetlé přírody.

V tom teplém objetí něžné panny,
s třpytivou bílou kůží,
s měsíčním svitem.

U ženy jež hřeje
srdcem plným slunce.
Chtěl bych spočinout
usínám…
a všechny starosti odplouvají
jako mraky na modrém nebi.