Všechno ještě spí

 

Nahoře je již tma
A dole ještě slunce sklánějící se k západu
zapaluje obzor posledním paprskem

Nahoře již září měsíc
obklopený světelným kruhem
A dole stříbrná cesta mizí mezi stromy

Nahoře milióny hvězd a milióny sluncí
pronikají temnotou
A dole krajina utonula v hlubokém stínu

Nahoře svítá
Čerň ustupuje indigové modři a blankytu, který se vlévá do oceánu dne
A dole ještě všechno spí

Dole všechno ještě spí

 

 

Osamělé vánoce

 

Zůstanu samotná, daleko od živých
Zůstanu jen s těmi, co tady už byli
Se všemi najedou – a sama s každým z nich
Kéž by se všechny naše rány zacelily
Na flétny vzpomínek budu jim tiše hrát
Z okna je vidět cíp lesa celý bílý
Omrzlé stromy budu zahřívat

 

 

Návraty III

 

Jako bych objela půl světa
po slepé koleji
Okamžik přitáhl si mě zpět
jak Magnetová hora
Nezmizel starý svět
Teď naposled otvírá se znova
Ta samá kniha
Ten samý život
Čas odnesl mě jinam
než jsem chtěla
Změť myšlenek
Však paměť těla
Jako bych objala půl světa
stále touž nadějí

 

 

Ach blízkosti

 

Ach blízkosti, už prosím přijď
Jsi jako vláha pro květinu
Jsi jako práh, co překročím
A vejdu do zahrady
Jako když vstanu a nebudou už pády
Klidně mě zkroť, až zdivočím
A dej mi pít, ať neuhynu
Ach blízkosti, už prosím přijď

 

 

Buď tady se mnou

 

Buď tady se mnou až do konce mých dnů
Buď tady se mnou až do konce mých snů
Až na dno mojí duše
Až na vrcholek stromu
Až na kámen
Až na kost
Až na holou zem
Buď tady se mnou jak já s tebou jsem

 

 

Světlo
(na fotografii Stanislava Špouly z cyklu Češi v rumunském Banátu)

 

Ztemnělá světnice
Ve stínu stařenka a kolovrátek
Přímo naproti je okno
a oknem přepadává do místnosti denní jas
Přepadává přes okraje okenního rámu
a rozplývá ho
Rám už není vidět
Jako by žádný rám ani neexistoval
Je vidět jen světlo