…
Noc
rozprostřená někde nad High Grove
a ty jsi tam s nimi – někde beze mě

Noc
jak umanutá děvečka co zívá
Noc
plná jantarových slzí
Noc
která nelaská a neobjímá
Noc
která šumí na kamenitých březích
Noc
jemná krajka brzce ptačích trylků
Noc
plná nerozhodných úsvitů
Noc
nahlížející slečnám za košilku
Noc
kdy toužím – kdy toužíš a city srovnané v zákrytu
Noc
která asi neprolomí ledy
Noc
vlahá a vážná vášnivá naposledy
Noc

A dnes je to ráno kdy zase slyším moře
– svítání dolehlo na High Grove
Ty beze mě – já bez tebe
a na stolové hoře
rozprostřelo se slunce
Noc mizí pod jeho nadvládou
něha však zmizet nechce