Chtěl bych být pasáčkem,
obyčejným vesnickým prosťáčkem

Chtěl bych být pasáčkem krav,
mít v hlavě prázdno, a být si jen tak

Chci mít někoho rád, i kdyby jen na jednu noc ..
Chci mít někoho rád, i kdyby toho na mě bylo moc ..
Chci milovat !!
Být milován, není v mé moci – takže mi stačí –
z vlastního milování pocit ..

Jsem stále dítě
Jsem stále blázen
Jsem stále nedospělý,
dospělost nestane se rázem

Jsem stále Člověkem – něco tak hezkého
něco tak milého
něco tak něžného

Jsem stále lehký, jak balónek s heliem

S lehkostí – výše snad nikdy neminem

Nemohu najít místo v životě

Stále se utápím v temné samotě

Bez lásky, bez přátel, bez štěstí
– chtěl jsem moc –

to nic dobrého nevěstí

Jako stroj přežívám každý den,

pocity staré a zatuchlé mám s sobě jen

Z nechuti k životu postavil jsem most,

život miluji, ale mám toho dost !!

Nechci se zapojit do stáda,

chci si s životem i trochu pohrávat

Nebudu se měnit kvůli příjmu peněz,

Myslíš, ze jsem debil ?? Tak mi do života nelez ..

Jsem chycen v pasti v tomto světe.
Můžu žít jinak ?? Mělo by to jíti přece.
Proč se člověk vždycky k tomu, co zná, vrací ??
To jeho velké plány přeci zhatí.
Jak si zachovat postoj nový a svěží ??
Není to lehké, ale jde to stěží.

Vytrvalost, nenávist ke zlému a láska,
můžou Ti pomoc, aby stala se z Tebe kráska ..

Stromy bez listí
vrány v zobáku s kořistí

Ticho, chlad a vítr se rozlévá
samota mé tělo polévá

Klid a zamračená obloha
ten se má, kdo přijímá dary od Boha

Teplo zahalilo duši mou,
draví psi o mé tělo mohou se přetrhnout

Jak flákotu masa drásají mé Já
trhají srdce, játra, plíce, chřtán

Jak kořist tohoto světa jsem,
někdy připádám si tím vším zahuben