Podzim II

Kudy jde on
tudy jde vítr
Listí víří v jeho stopách
Stromy drží při sobě
znají se už celé roky
stačí malý pohyb a všichni hned vědí
Potok – výřečný společník
co minuta to příběh
Vyhřátá skála padá na hladinu
a chvíli plave naznak
než si ji vezme voda
Večere, vítej
Obejmi mě celou
I ty, fialové nebe s neznatelnými mraky
I ty, vůně trávy naposledy posečené
I ty, soumraku, rychlejší než dech
Vítej, noci

2 komentáře u „Podzim II

Napsat komentář