Každý má svůj vlastní boj

Dalo by se lidské nitro přirovnat k vroucí sopce?
To se nedá zodpovědět příliš lehce.
Zřejmě jak u koho… Asi také jak kdy…
Zvládat sopku není jednoduchá věc.
To tedy vůbec…

Když se nitro aktivuje,
Zvedne se jeho energie,
chybějí však vyzkoušené způsoby.

Slov též se nedostává – pokud bychom je použili,
vzniklý popis tolik by byl chaotický,
že i jen pokoušet se o to leckdy smysl postrádá.

Ano, znám toto i v extrémní podobě: Viděl jsem lidi v zoufalství tlouci
hlavou o zeď.
Je mi jich při zpětném pohledu velmi líto – dovedu si představit, jak jim
bylo.

Není však třeba zoufat: Nové způsoby se jistě utvoří, stačí jen nějaký čas
tomu dát
A přitom si trpělivost, vytrvalost, pokoru a houževnatost trénovat.
Bylo by smutné nechat se rozdrtit vlastními emocemi,
pro něž v té závratné rychlosti jejich geneze
nacházení způsobů a cest jejich usměrňování,
byť v rámci možností jakkoli pohotové, zcela selhává.

Nezbývá tedy než je přijmout, z odstupu je pozorovat
a čekat na další posun.

Takhle to tedy někdy chodí.
Zda je to špatně či dobře, to tak jisté není.

Každý má svůj vlastní boj.
Ať jsi kdo jsi, toho boje se neboj a určitě v něm obstoj.
Někdy Ti to může připadat i jako násilí,
však co Tě nezabije, to Tě posílí.

Napsat komentář