Znovu ve vlaku…
Už rutina se z toho stala.
Opět jedeme,
známá místa míjíme.

Jsou notoricky známá,
až „profláklá“.
Okolní krajina však
v dnešním říjnovém dopoledni
dosti odlišnou podobu má.

Co to za okny vidíme?
Paletu barev nejpestřejší.
Listí stromů překrásně zbarvené,
všechny jemné odstíny
jsou tam zastoupené.

Nemožno z nich oči spustit…

Odstíny nádherné
samy se komukoli
k osvěžení ducha nabízejí.

Máš pocit,
že jsi je dosud
snad ani neznal…

Čas mizí,
nevíš, která hodina bije.
Za okny totiž probíhá
barevná symfonie.