Nevím vlastně, proč a nač do vlasů vlásenkou z pavoučích vláken dovolit ti tvou rukou vsazovat štěstí v perleťových stínech dovolit ti ve mně plout není mi k smíchu ani do pláče mi není těch pár mincí olověných rozpustíme nad ohněm a necháme Náhodu za nás pracovat U stánku na pouti my poutníci unavení do srdce kousneme anýzové drobky necháme putovat po těle a cukrové kudrlinky s nápisem „Miluj mě“ sloupneme do posledního písmene v ústech rozpustíme s klidem dovolíme Osudu nás soudit nikoliv lidem Nazí v čiré lázni do každého záhybu vlijeme kousek sebe Přírodě k údivu příplatek za hodinu navíc v hotelu pro milence v mlžném nádechu otlačených prstů otisků Cudnost v sobě uplatíme a necháme Ji spát