Vzpomínám
Jak jsme tenkrát
Opřeni o tíhu veřejného osvětlení
Potajmu a mlčky
Slavili měsíc v jeho zaoblení
Pod dohledem nekonečné tmy
Objetím konečného MY
Vzpomínám
Jak tenkrát
V očích leskly se Ti slzy odloučení
Já počítal vločky
Ve Tvých vlasech strach i hladovění
Jen dovolit si neutrácet dny
Bez toho, abych odemkl Tvé rty