Vnitřní rozpory nedávají spát.
Jak se s nimi srovnat?
Jak je zpracovat?

Jsou tu… Je třeba je přijímat.
Uznat, že jsou,
pak se na ně podívat.
V klidu je pozorovat.

Jaké poselství přinášejí?
Co nám sdělit chtějí?
Lze se s nimi spřátelit?
Na milost je vzít?
Pozorně jim naslouchat?
Jako cenné zpravodaje je uznat?

Jaké poselství nesete, kamarádi?
Dopřeju vám sluchu…
Klidně mi vše pošeptejte,
co potřebujete mi sdělte.

Rádi byste se urovnali?
A co byste k tomu potřebovali?
Jsem tu pro vás, přátelé.
Otevřete se směle.

Beru vás, jací jste,
to máte ode mne jisté.
Začínám vás mít rád.
Jste přece ve mně
a ne někde daleko zevně.

V klidu si pokecáme,
sdělíte, čeho vám třeba.

Povídejte, naslouchám.
Miluji vás…
Co potřebujete,
vám dám.