Máš mě ve větru chycenou

panenku malou

z šatů máků stvořenou

modroočku s raněným křídlem

máš mě chycenou

mušku do sítí vosího pavouka

do podivné všednosti letoška

nevím, co si počít

nevím, co s tím

nevím, kam

nevím, jak

polapená, od ničeho nikam

v soustředěných liniích spánku

a tak si tu

bez významu jsem.