Nataša Diatková

Není cesta jako cesta

 

„Můžu?“

„Teď ne.“

„Ale…“

„Psstt…“

„Já jen…“

„Ne.“

„Ale, já…“

„Počkej.“

„Jak počkej?“

„Ne.“

„Já…“

„Buď zticha.“

„Ale…“

„Ne!“

„Sem jen chtěla…“

„Drž už hubu!“

 

 

„Ale…“

„Sakra, vidíš, co děláš!“

„Já?“

 

 

„Kam čumíš, vole!?“

„Co?“

„No, vidíš ho?!“

„Já jen…“

„Kretén!“

 

 

„Teď zase! Magor!“

 

„Tys něco chtěla…“

„Prosím tě…“

„Ano..“

„Mohl bys…“

„Jistě, ale…. Vidíš ho, kreténa!“

„Hm…“

„A další, se zbláznili asi, ale na mě si nepřijdou!“

„Vždyť se nic neděje…“

„Jak nic? To jsi slepá?“

„Slepá, proč?“

„Další, ale já mu ukážu!“

 

 

„Vašku…“

„Hm.“

„Mohl bys…“

„Počkej.“

„Prosím…“

„Teď ne!“

„Ale…“

„Psstt!“

 

 

„Dobrý, cos to chtěla?“

„No, jestli…“

„Hele, dobrý co?“

„Vašku…“

„Vidíš ho debila? Magor, fakt debil…“

 

 

„Prosím…“ „Copak lásko?“

„Můžeš?“

„Magor, fakt magor, kde si myslíš, že jsi kreténe?“

„Ach jo…“

„Taky ho vidíš, vola, co?“

„Hm..“

„No, jo, ona to je kráva!“

„Já, jo?“

„Ale ty ne, co to meleš, ta kráva vlevo.“

„Proč kráva?“

„No se na ni podívej, nepustí mě… No konečně, toto trvalo!“

 

 

„Vašku!“

„No, co je zas?“

„Můžeš…“

„Počkej tady vlevo…tak…no to snad není možný!“

 

 

„Tak, co je?“

„Já.“

„Sakra, kolona, nedala by se nějak objet, co myslíš?“

„No, to asi ne.“

„Hm, já to nějak zkusím, hele, tady je díra a tady zas….Jde to! Tak, cos to chtěla?“

„Já, no, abys nejezdil tak rychle!“

„Rychle, kdy? Vždyť teď stojíme! Blbá kolona!“

„Celou cestu jsi jel šíleně rychle!“

„A co bys chtěla jinýho, když mám takový žihadlo! No, konečně se to pohnulo!“

„Abys dodržoval předpisy!“

„A proč?“

„Mám strach!“

„Strach? Se mnou se ti přece nemůže nic stát! Tak neblázni… vidíš ho, kreténa! Vemu ho zprava!“

„Přestaň! Jsi na dálnici a ne na závodní dráze!“

„A to říká kdo?!“