Včera jsi celý mokrý a oslizlý poprvé zakřičel na svět
Třásl ses zimou a hrůzou z neznáma
Lekal ses řinčících zvuků
A barvy
Ach ty barvy
Tě celého oslepily!

Včera byl tvůj první den
A můj poslední
Ani jsem ti nestačila dát sbohem
Ale ty barvy
Ty zůstanou!

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.

Sám v sobě
Sama v sobě
Pomalu kráčíš noční krajinou
Potichu našlapuješ
Ani lísteček se nezachvěje
Stéblo nezlomí
Zelené jak samo nebe ozářené polární září.

Zavíráš oči
Víčka těžknou sladkým zapomněním,
které je už nadosah.

Jeden jediný krůček zbývá
Než soumrak dne
Zítřejšího úsvitu odfoukne chmýří z tvých spánků
A pak
Pak
Vyjde slunce.

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.

V zabláceném kabátě
Stojíš uprostřed davu.

Sama pohlcena lidským potem
A vědomím sounáležitosti

Křičíš s ječícím davem,
A přesto tě nikdo neslyší.

Tančíš jako o život,
A přesto tě nikdo nevidí.

Stojíš uprostřed spěchajícího davu,
Kde každý sám za sebe,
Ve svých myšlenkách
Křičí a tančí s tebou
A ty přesto nikoho nevidíš.

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.

Rozžhavené zlato rudě spaluje mlhavý opar motýlích křídel,

kde poslední kapky rosy se vpily do žlutých teček bělásků.

Krůpěje potu tepají do přemožených spánků

a horký vzduch se tetelí blahem.

Tam se červenám čekajíc na zázrak.

Představujeme autory chystaného almanachu Otevřených, 
na který se můžete těšit v průběhu listopadu. 
Rádi vás potkáme na jeho křtu. Datum a čas bude upřesněn.

ONA

Spokojeně znavená mačká nadýchané polštáře

svých dětských snů.

Spokojeně znavená usedavě pláče

a krůpěje slz láskyplně smývají její staré Já.

Spokojeně znavená se jemně dotýká svého prince

v rozechvěném očekávání příštích dnů.

ON

Schoulený v polštářích noci rychle oddychuje,

bolavé svaly svlažují horké krůpěje potu

a krev buší do spánků,

kde pod studeným čelem pomalu odplouvají sny dospívání.

Představujeme autory chystaného almanachu Otevřených, 
na který se můžete těšit v průběhu listopadu. 
Rádi vás potkáme na jeho křtu. Datum a čas bude upřesněn.