V zabláceném kabátě
Stojíš uprostřed davu.

Sama pohlcena lidským potem
A vědomím sounáležitosti

Křičíš s ječícím davem,
A přesto tě nikdo neslyší.

Tančíš jako o život,
A přesto tě nikdo nevidí.

Stojíš uprostřed spěchajícího davu,
Kde každý sám za sebe,
Ve svých myšlenkách
Křičí a tančí s tebou
A ty přesto nikoho nevidíš.

Představujeme autory almanachu Zpěvy ulice.